Ano, mám dva měsíce zpoždění. Ale aspoň se vrátíme do letních dní 😀
Druhý den naší dovolené jsme vyrazili po vydatné snídani na zámek Letovice. Už dopředu jsem počítala s tím, že prohlídka bude trochu netradiční. Zámek před nedávnem koupil jeden pán obchodující se starožitnostmi (zámek je podle něj ta největší starožitnost, kterou mohl získat), a vzhledem k tomu, že ještě celou nemovitost opravuje, neprobíhají tam klasické prohlídky s průvodcem. Na začátku trasy nám řekla slečna něco málo z historie, a poté už jsme se vydali zkoumat zámek na vlastní pěst.
Se snoubencem jsme byli nadšení, protože takovou prohlídku ještě ani jeden z nás nikdy nezažil. Šmejdili jsme po pokojích, obdivovali nábytek a nakonec si užili parádní výhled z balkónu.
Po prohlídce zámku jsem se chtě nechtě musela účastnit burzy starožitností probíhající před zámkem. Můj muž je fanda do historie, takže s velkým nadšením obcházel všechny ty podivné lidi prodávající ještě podivnější zboží. Já osobně nic proti starožitnostem nemám, historii miluju, ale co je moc… To je moc! Mnoho z těch věci mi přišlo, že ti lidi našli někde vedle popelnice a starožitné určitě nebyly 😀
Po šokující prohlídce harampádí jsme vyrazili zpět k autu. Pohodlně jsem se usadila s tím, že nastavím do navigace cíl naší další cesty, když vtom jsem si něčeho všimla za stěračem. Papírku. Sakra, že ona to je pokuta za parkování!
Byla… Dostali jsme naši první pokutu. Jak jsme hledali zámek, byli jsme v úplně jiném městě a nechali jsme se ošálit ostatními, kteří stáli stejně jako my, nechali jsme auto stát v zákazu zastavení. Taková zbytečná pokuta! Vzhledem k tomu, že jsme byli na dovolené, brali jsme to s humorem – páni policisté byli naštěstí normální a celá záležitost nás stála jen něco málo. K velkému překvapení mému Kubovi na stanici poradili na jaký hrad si zajet.
Původně jsem totiž chtěla jet na Bouzov, tam se ovšem ten den měla natáčet nějaká pohádka, takže byl okruh prohlídky značně omezený. Dali jsme na rady policistů a jeli jen do patnáct kilometrů vzdáleného hradu Svojanov.
Hrad Svojanov je jeden z nejstarších hradů u nás. Dýchá záhadnou atmosférou, kterou podporují místní historky o strašidlech. Na hradě prý kdysi dávno zemřela malá holčička a teď v něm straší. Její krvavé otisky se pravidelně objevují na stěně. Dokonce už několik návštěvníků hradu během prohlídky uteklo, když se na stěně otisky objevily. Je to jeden z hradů, na jehož pozemcích točila televize. Reportéři se snažili strašidlům přijít na kloub a rozhodli se přespat v jednom z pokojů. Nad ránem se cítili tak hrozně a nepříjemně, že to nakonec vzdali a prchli také.
Kromě mrtvé holčičky strašící na hradě tam mají ještě podivný obraz stařenky. Ta měla na obraze původně otevřené oči… Tuším, že v roce 2009 (+-) své oči zavřela – nikdo neví, jak se to mohlo stát. Obraz je z druhé strany zapečetěný a žádná jeho kopie neexistuje. Záhada!
Prohlídka hradu se nám moc líbila, průvodkyně byla skvělá. Uměla svůj výklad podat opravdu záživně, což je vždy nejlepší. Je pravda, že ze všech těch záhad mi bylo už trochu úzko, takže jsem si pořádně oddechla, až jsme vyšli zase ven 😀
Den jsme zakončili opět grilováním a popíjením vína, což bylo více než příjemné 😀 Ještě teď si vzpomínám, jak hezky hřálo slunce – a my seděli na verandě a chytali jeho poslední paprsky.
Hned bych si ty prázdniny zopakovala…
Co vy, jak snášíte podzim? (já zatím trpím a je mi pořád zima)